 Původní slovanské osídlení bylo velmi řídké a také na Klatovsku se omezovala na zřizování vesnic při kupecké stezce a při tocích řek. O tom, že byly zřizovány na místě vykáceného pralesa, svědčí názvy těchto obcí. Z nich nejtypičtější je název KLATOVA, trhové vsi na sever od Klatov. Nebo Dehtín, kde byly pokáceny duby (dehty), či Luby (Louby)/ znamenalo oloupanou kůru. Všechny obce měly své panstvo, ať již světské či církevní. Když pralesnatým šumavským pomezím bavorští kupci prorazili kupeckou stezku údolím řeky Řezná (dnes Železnorudský průsmyk) ukázala se potřeba vybudovat při této stezce obchodní stanici. Byl proto vykácen pro ni prales nedaleko od soutoku Drnového potoka a Úhlavy a vybudována zde ves, jejíž založení se klade do druhé poloviny 12. století. Trhová ves náležela Drslavici Soběhrdovi, který ji dostal do držení za zásluhu o království od krále Václava. Přemysl Otakar II. ( 1253 - 1278 ) rychle rozpoznal důležitost této kupecké stezky, jež se mohla stát nebezpečným místem k výpadu Bavorů do Čech. K ochraně byla vybrána trhová ves KLATOVA. Povýšením trhové vsi na královské město vznikl název Klatovy. Přemysl Otakar II. zvaný železný a zlatý měl jako každý člověk své chyby. Byl oddán německým obyčejům a mravům měrou mnohem větší, než jeho přemyslovští předkové, těžce se tím prohřešil na svém národu. V Čechách se již před tím usazovali němci, ale až on je učinil společnými obyvateli Země české. Tím založil v Čechách dvojí národnost, čehož následky se projevovali po všechnu další budoucnost. K založení královského města došlo kolem roku 1260 Přemyslem Otakarem II. Město obývali expandující němci, slované obývali jen předměstí. Němci byli v Klatovech až do roku 1419, kdy hromadně opustili Čechy ve strachu před husitskými bouřemi. V době revoluční byly Klatovy na straně husitů. Plocha založeného města je 18 hektarů. Ve středu města se nachází náměstí o rozměrech 100 x 100 metrů. Pevnostní opevnění bylo budováno v době 13. a 14. století a i později bylo vylepšováno a opravováno. Opevnění bylo tvořeno dvojitými hradbami, před nimiž byl příkop napájený Drnovým potokem. Vnitřní opevnění mělo sílu až 2 metry a bylo 10 metrů vysoké. Opevnění bylo zesíleno kulatými a hranatými baštami. Hradby se z části dochovali dodnes. V tehdejší době a při způsobu tehdejších válčení bylo město naprosto nedobytné. Mohlo být dobyto jen zradou, výbušnou destrukcí, či vyhladověním. |